Relaxace očí jako cesta k lepšímu zraku

Úvod

V tomto článku se budeme zabývat relaxací očí, ale také tím, zda si můžeme pomocí navození meditativního stavu zlepšit zrakovou schopnost. Sama autorka článku trpí myopií - krátkozrakostí.
 Od té doby nepřetržitě nosila buď brýle nebo kontaktní čočky a až donedávna věřila přesvědčení, které má většina laické i odborné veřejnosti - že zrak se zlepšit nedá a brýle bude mít navždy.

Cca před 5 měsíci však narazila na rozhovor s RNDr. Hanou Maslowskou, která hovořila o metodě izraelského terapeuta Meira Schneidera, který se díky své víře, vytrvalosti a očnímu cvičení vyléčil z téměř úplné slepoty. Relaxace očí je podle něj, ale i podle dalších odborníků, výrazným prvkem ke zlepšení či dokonce vyléčení zrakových vad. Při zkoumání této problematiky se autorka dále setkala i s prací Jacoba Libermana, podle něhož zlepšování vidění souvisí především s rozšířením našeho vědomí, kdy dochází k možnosti našeho potenciálu volně se projevit

• Oko jako hlavní přijímač informací

Můžeme říct, že se sice díváme očima, ale samotný obraz vzniká až v mozku, protože v sítnici oka se světelné impulzy přemění na elektrické, ty jsou vedeny zrakovým nervem do mozku a dále zrakovou dráhou až do zrakového centra v mozkové kůře.

V poměru k velikosti oka jsou oční svaly až stokrát silnější, než je potřeba na pohyb tak malým předmětem. Svaly jsou zodpovědné za neustálé koordinované pohyby oběma očima. Dokonce ani ve spánku oční svaly nepřestávají pracovat. Oči se pohybují pod zavřenými víčky a v některých fázích spánku intenzívně kmitají. 

Díky smyslům jsme propojeni s ostatními lidmi, s naším prostředím, sami se sebou. Oči považujeme za hlavní smyslový orgán v těle, protože skrze něj přijímáme více než 80% informací o světě. Zároveň je to po mozku druhý nejsložitější orgán v lidském těle. To mu umožňuje zpracovávat velké množství informací, některé zdroje uvádějí až 36 tisíc informací za hodinu.

• Zlepšení zraku jako vnitřní proces

Jacob Lieberman, bývalý optik, zpochybňuje myšlenku, že jasné vidění vyžaduje fyzickou změnu v očních svalech, kterou zajistí pouze oční cviky. Oční cvičení podle něj způsobuje pouze chvilkové změny. Rozhodující a trvalou změnu ve vnější schopnosti vidět můžeme dosáhnout až tehdy, prožijeme-li vnitřní proces. Ten zahrnuje nutnost přehodnocovat své vnitřní postoje a přesvědčení o vlastních možnostech zlepšení zraku a ochotu změnit svůj obraz světa. Existují dva nejdůležitější předpoklady k lepšímu vidění: vědomí, že zlepšení je možné a zřeknutí se zrakové pomůcky, nebo alespoň silnějších brýlí. Jsou-li oči a duch uvolněné, je oční svalstvo pohyblivé a může se ihned přizpůsobit všem vizuálním potřebám. Jenomže tak, jako nadměrná závislost na berlích ochabuje svaly, tak také nadměrná závislost na brýlích ochabuje oční svaly. Nevyužité svaly se nejenže stávají neflexibilními, ale oslabují celý systém, protože tělo se přizpůsobuje umělým hranicím svých normálních funkcí.

Každý na sobě můžeme pozorovat to, že v různých situacích vidíme různě - když jsme uvolnění, napjatí, nabití energií, unavení, není nic pevné a stabilní. Také jak stárneme, naše tělo duch a pocity jsou stále strnulejší.

Zorné pole, tedy rozsah toho, co vidíme, je dáno projevem našeho energetického pole - rozsahem našeho vědomí. Když se obáváme, naše energetické pole se stáhne, jsme-li uvolněni, rozšíří se. Tyto změny přímo ovlivňují jasnost a rozsah vnímání našich smyslů.

Stane-li se obava trvalou a není možné jí uniknout, což může být zapříčiněno různými situacemi nejčastěji v dětství, ale i kdykoliv později, jasnost a síla vidění se zmenšuje. Tělo si uvědomuje strach i tehdy, kdy duch už ne. Zhoršené vidění je většinou ihned řešeno brýlemi. Brýle ovšem prokazatelně zhoršují a omezují flexibilitu vidění a nechávají tak pustnout nejcennější talent našich očí. Oči mohou vidět jasně pouze tehdy, když jsou v ustavičném pohybu, když si musí zvykat na nové vzdálenosti, různou světelnou intenzitu. Pokaždé, když naše oči spoutáme nehybností nebo pevným středem, což je případ nošení brýlí, vidíme méně jasně.

Cestou ke zlepšení jasnosti vidění je pracovat na rozšiřování našeho energetického pole, našeho vědomí. Plné vědomí znamená prožít každý okamžik svého života naplno, být tady a teď. Abychom viděli jasněji, musíme také připustit a procítit nepříjemné pocity, nezpracovaná témata, která původně nejasnost vyvolaly. S odložením brýlí tyto pocity automaticky vyvstávají a my se s nimi pokaždé znovu konfrontujeme. Máme tendenci je vyřešit tím, že brýle znovu nasadíme. Pokud to neuděláme a procítíme to, co se s námi děje, máme možnost změny. Poté je možné, že uvidíme jasněji.  

Oční cviky

Oční cviky vychází z indických jógových metod zlepšování zraku. Cvičení se provádí jako všechna jógová praxe s plným soustředěním, nenásilně. Cviky se provádí bez brýlí. Důležitá jsou zde přípravná cvičení pro uvolnění ramen a krku. Krční páteří totiž prochází nervy, které mohou mít vliv na kvalitu vidění. Patří sem kroužení hlavou, pohyby hlavou dopředu a dozadu, pohyby hlavou do strany kroužení rameny.

Samotné cvičení očních svalů mají za úkol uvolňovat napnuté a strnulé oční svaly a jejich okolí. Tyto svaly jsou víceméně stažené u všech lidí, hodně stažené jsou u těch, kteří trpí vadným zrakem. U lidí, kteří nosí brýle, je strnulost očí největší. Cviky navrací pružnost a poddajnost a oči se poté mohou pohybovat volněji, což může mít za následek rychlejší návrat k normálnímu vidění. Navíc může dojít k navrácení původní délky svalů, které v některých případech svým zkrácením deformují oční bulvy a tím vzniká defekt ve vidění (buď krátkozrakost nebo dalekozrakost).

Očními cviky jsou myšleny pomalé, řízené a vědomé pohyby očí nahoru, dolů, do strany, kroužení očima, cvičení akomodace čočky, kdy přímo pohybujeme očními svaly.

Péče o oči zahrnuje jak oční cvičení, tak jejich uvolňování.

1) palming

Nejznámější způsob uvolňování očí je tzv. palming neboli uvolňování dlaněmi. Naše tělo ve spánku vytváří nové zásoby energie, která je využívána následující den. Pro některé orgány však toto nestačí a někteří lidé mohou pociťovat únavu očí, i když se dobře vyspali. Důvodem může být hluk, který slyšíme během spánku, spaní v místnostech, kde není úplná tma. Při spaní v úplné tmě produkuje naše tělo hormon melatonin, který relaxuje tělo. V případě očí s vadou je podstatné zavádět odpočinek i během dne. Autor očních cviků moderní doby William Bates rozpoznal, že nejlepší odpočinek je vědomý odpočinek. Tomu už před více než 1500 lety rozumněli tibetští jogíni, kteří ovládali umění meditace. A podobně jako meditace, palming pomáhá utišit mysl a soustředit se na relaxaci očí.

Důležitá je příprava na palming. Při jeho provádění musí být člověk uvolněný, to je velmi důležité. Doporučuje se masáž spánků, kroužení rameny, každým zvlášť dopředu a dozadu. Kroužení celou paží, kdy se zaměřujeme na konečky prstů. Oblast mezi rameny je často ztuhlá a energie zde zůstává zablokovaná. Dalším krokem je otevírá a zavírání dlaní a jejich promasírování. Pak je třeba třít o sebe dlaně a přední části prstů. Výsledek je to, že se prsty prohřejí a ruce uvolní. Teplé ruce umožní maximální účinek palmingu.

Po uvolnění těla a zahřátí rukou je třeba zaujmout pohodlnou polohu v sedě u stolu tak, aby byly lokty opřené o polštář, který je tak vysoko, aby se hlava ani nezakláněla ani nepředkláněla. Sed je pohodlný a narovnaný. Je třeba dávat pozor na to, aby ramena nebyla zvednutá, nebyl namáhán krk a ruce netlačily na obličej. Prohřáté dlaně se přiloží před oči tak, aby se nedotýkaly víček. Cítíme teplo, které sálá z dlaní. Prociťujeme, jak dlaněmi vnímáme oční víčka a oči.

Během palmigu můžeme zvyšovat jeho účinek vizualizací. Představujeme si prohlubující se černou tmu. Jedině černá barva umožňuje zrakovému nervu, aby relaxoval.

Další nezbytnou součástí palmingu je pomalé vědomé dýchání. Vnímáme, jak se celé tělo s nádechem rozpíná a s výdechem stahuje. Čím pomalejší je dech, tím hlubší je relaxace. Nejlepší způsob dýchání je pomalý nádech a výdech nosem. Při hlubokém dýchání jsou ruce i nohy teplé, tělo je v rovnováze a pro oči je snadnější absorbovat světlo.

Palming můžeme vhodně doplnit relaxací uší, kdy našim uším zajistíme úlevu od vnějších zvuků. Promneme znovu ruce a palce zastrčíme hluboko do uší. Nasloucháme svému dechu. Krční svaly se uvolnily a celá hlava začíná být relaxovaná. Po několika hlubokých nádeších a výdeších pokračujeme v palmingu. Palming provádíme minimálně 20 minut denně, je možné ho rozdělit do dvou částí.

Relaxace má mocné účinky. Když se podaří úplně se uvolnit, tělo se navrátí ke svému optimálnímu fungování. Černá barva je zároveň barvou absolutního odpočinku zrakového nervu. Další přínos palmingu je v tom, že zornice očí se ve tmě mohou maximálně roztáhnout. Průměr zornice je určován dvěma typy svalů. Jeden sval má na starosti rozšiřování a druhý naopak zužování zornice. Pokud zornice nemají příležitost se maximálně roztáhnout, ztrácejí schopnost se maximálně stáhnout. Přitom platí, že čím více se mohou zúžit zornice, tím lépe vidíme.

Meir Schneider ve své knize Šance pro oči - deset kroků k nápravě zraku vlastními silami doporučuje, abychom chodili často na noční procházky do přírody, kde není vidět městské osvětlení. Po 50 minutách dívání se ve tmě se zornice rozšíří a v příštím dnu je kontrakce zornice snazší. Dívání se ve tmě je také doplňující cvičení k další relaxační technice sunning.

2) sunning

Možnost vystavit se každý den na chvilku slunečním paprskům může významně ovlivnit naší celkovou pohodu. Od slunce přichází ta nejlepší péče, kterou nám příroda dává. Sunning je úžasné cvičení, které relaxuje oči a zlepšuje spánek. Metoda je jednoduchá. Stačí zavřít oči, natočit tvář ke slunci a pohybovat hlavou ze strany na stranu otáčivým pohybem od ramene k rameni. Samozřejmě musíme mít zavřené oči. Když je tvář natočená ke slunci, sval, který stahuje zornici je aktivní i přesto, že jsou oči zavřené. Pohyb hlavy by neměl být příliš rychlý ani pomalý. Relaxujeme, zhluboka dýcháme a vizualizujeme si slunce, jeho energii a světlo, jak prochází obličejem a léčí oči i mysl. Víčka jsou zavřená zlehka. Čím častěji se zornice roztahují a stahují, tím více se posilují svaly duhovky. Sítnice má prospěch z koncentrovanějšího světla a oči jsou lépe prokrveny díky zužování a rozšiřování zornic. 

3) pohyby očima

Nejprve toto cvičení udělejte se zavřenýma očima. Pod víčky pohybujte očními bulvami do různých směrů, jak jen to jde: nahoru a dolů (opakujte třikrát)

levá strana/pravá strana (opakujte třikrát).

dokola po směru a proti směru hodinových ručiček (opakujte každý směr třikrát).

Dále můžete to stejné cvičení dělat s očima otevřenýma, ale pozor, někomu se může zamotat hlava nebo udělat nevolno. V tomto případě se držte u varianty se zavřenýma očima.

Přetěžování očí v digitálním světě

Jaký vliv na oči má to, že žijeme v digitální době, kdy k nám neustále proudí masa nových informací většinou prostřednictvím obrazovek televizí, monitorů počítačů a displejů telefonů? Je jisté, že oči a následně i mozek jsou tímto stylem života přetěžovány. Důsledkem je to, že v populaci neustále narůstá počet krátkozrakých lidí. Ve světě žilo v roce 2000 přes 1,5 miliardy krátkozrakých lidí, přičemž podle expertních odhadů má jejich počet do roku 2050 narůst až na bezmála 5 miliard, tedy na polovinu lidstva. Pacientů, kteří vidí špatně na dálku, přibývá rovněž v Česku, krátkozraká je zatím zhruba pětina populace. "Hlavní příčinou tohoto zhoršování zraku jsou postupné změny životního stylu, k nimž patří stále sporadičtější trávení času venku, a tedy nedostatek času stráveného v přirozeném světle, ale také stále více činností vyžadujících zaostřování do blízka," řekla v rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut (FAEI.cz) doktorka Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha.

Přetěžováním očí totiž trpí celé tělo. Trávíme celé hodiny denně u počítače a vystavujeme je tak nepřiměřené námaze a nevyhovujícímu osvětlení. Přetěžujeme centrální vidění, nepoužíváme periferní vidění. Zapomínáme mrkat, zapomínáme správně dýchat, máme svěšená ramena a ztuhlou šíji. Při soustředění se mračíme. A místo vrozené schopnosti očí neustále přenášet pohled, sedíme a necháváme záplavu neustále měnících se obrazů působit na svoje oči.

V současné době jsou zároveň lidé vnímavější, roste jejich zájem o prevenci zdraví. Zajímají se o zdravou stravu či prostředí, ve kterém žijí, zdravý životní styl včetně tělesného pohybu. Starost o oči nicméně není ani běžná ani rozšířená, k čemuž mohl paradoxně přispět rozvoj oftalmologie a optometrie, oborů, které se korekcí očních vad zabývají a špatné vidění řeší pouze brýlemi, čočkami a chirurgickými technologie, aniž by nabízeli nějakou alternativu. 

• relaxace očí při práci na počítači

Samostatnou kapitolou je relaxace očí během práce na počítači. Podstatou přetížení při práci u monitoru je únava a opotřebení z dívání se do blízka. 

Velmi nebezpečný je nárůst nevědomé únavy. Ničivý vliv práce na počítači souvisí s tím, že pozornost je nasměrována výlučně na dokument, se kterým pracujeme, ani trochu k našim očím. Jakmile se únava začíná hromadit, přestává se nám dařit. Přitom by stačilo jen zvládat únavu. Důležité je udělat si občas volný den, kdy vůbec nesedneme k počítači. 

1) mrkání

Když trávíme čas na digitálních zařízeních, naše mrkání se zpomaluje. To může způsobit vysychání očí, které jsou pak pískové, zrnité a unavené. Vědomým mrkáním, můžete obnovit slzný film. Mrkání rozproudí olejové žlázy v očních víčkách a stimuluje jejich mazlavý sekret. Pomáhá také rozptýlit slzy po očích. Cvičení mrkání může spočívat v zavření očí, dvouvteřinové pauze a jejich opětovném otevření. Při zavřených očích lze vědomě pevně stisknout oční víčka, čímž dojde k další stimulaci mazových žlá

2) pohled do dálky

Kompenzací je dívání se do dálky, ideálně před samotnou prací na počítači, po každých 2 hodinách práce a po skončení práce. Je velmi důležité při dívání se do dálky oči nepřemáhat, nesnažit se něco vidět, spíš jen přejíždět očima prostor, jako když skenujeme. 

3) ostření na blízko a na dálku

Střídání zaostřování na blízko a na dálku pomáhá trénovat systém zaostřování, aby se vhodně zapojoval a uvolňoval.

Podržte palec 10 cm od obličeje a zaostřete na něj po dobu 15 sekund. Případně můžete držet blízký předmět s písmenem, abyste lépe zapojili zaostřovací systém. Po patnácti vteřinách přesuňte pohled na cíl vzdálený 6 metrů (20 stop) a opět udržte zaostření po dobu 15 vteřin. Vraťte se k palci. Postup několikrát zopakujte.

Palming 6 minut po každé hodině práce na počítači je ideál. Je třeba čas od času promasírovat oblast kolem očí od kořene nosu ke spánkům a od hřbetu nosu k uším. Za teplých dnů pomáhá jednou denně si na chvíli lehnout se studeným obkladem přes oči.

použitá literatura a zdroje

1) Gemini, oční klinika, 4 zajímavosti o očích (online), dostupné z: https://www.gemini.cz/blog/4-zajimavosti-o-ocich-co-jste-mozna-nevedeli/, [cit. 23_03_03_16,18 hod. ]

2) Finanční a ekonomický institut, článek Krátkozrakých raketově přibývá (online), dostupné z: https://faei.cz/rozhovor-kratkozrakych-raketove-pribyva-lide-jsou-malo-venku-a-moc-koukaji-nablizko/, cit 23_03_03_03_ 3.3.2023, 16,48 hod.

3) Dobrý zrak pro každého, část I., oční cvičení, jóga, strava, metody léčby a prevence, Škola jógy Jihlava, 1992, Sborník Lidové léčení nemocí

4) Schneider Meir, Šance pro oči, 10 kroků k nápravě zraku vlastními silami, vydala ELFA, 2013, str. 53

5) Liberman Jacob, Dobrý zrak bez brýlí, odstraňování poruch vidění a přirozené zlepšování zraku, vydala Eugenica, 2017, str. 109